Cena elektřiny: daně a poplatky

Updated on
min reading

Zatímco komoditní cena 1 kWh elektřiny tvoří něco kolem 1,5 Kč, odběratel za toto množství energie zaplatí skoro 5 Kč. Jak je to možné, komu a za co platíme ostatních 70% celkové účtované částky? Pojďme se podívat na strukturu regulované složky konečné ceny elektřiny.

Regulovaná složka ceny elektrické energie

Cena elektrické energie se skládá ze dvou základních částí: neregulované (tržní ceny stanovené dodavatelem v rámci jeho obchodní strategie) a regulované složky (stanovené státem a státními orgány). Výši regulované složky nemůžeme ovlivnit, ale přinejmenším je zajímavé vědět komu a za co platíme.

 

Předchozí graf znázorňuje, že cenu elektrické energie tvoří neregulovaná (neboli tržní) složka, která je výsledkem obchodní strategie konkrétního dodavatele a regulovaná složka ceny, jejíž výše není odvislá od rozhodnutí dodavatele. Regulovanou složku tvoří několik položek, jež lze rozdělit na dvě stěžejní kategorie: poplatky a daně.

Poplatky

Druhy a výše poplatků jsou stanoveny ústředním státním orgánem v oblasti regulace energetického trhu - Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). V rámci dané složky jde o následující typy poplatků:

  • Poplatek za distribuci. Zatímco po liberalizaci jsme oprávněni volit svého dodavatele elektřiny, distribuce energie zůstává záležitostí monopolní. Důvodem je především bezpečnostní a ekologický aspekt, není žádoucí vytvářet velký počet distribučních sítí s nesčetnými dráty. V České republice máme tři oblasti distribuce spravované třemi společnostmi: distribuci pro většinu země zajišťuje společnost ČEZ (oranžová oblast na mapě), na jihu republiky působí E.ON (červená barva) a v Praze patří distribuční monopol společnosti PRE (bílá barva na mapě).
     

Poplatek za distribuci, který činí 30 až 35% celkové ceny elektřiny, platíme svému regionálnímu správci distribuční sítě podle odebraného objemu energie (tedy podle kWh). Přitom výše tohoto poplatku v ČR je jednou z nejvyšších mezi evropskými státy.

  • Poplatek za rezervovaný příkon (jistič). Oba tyto názvy se používají pro označení poplatku za rezervaci určitého množství energie pro každé odběrné místo, i když nakonec zůstane nevyužita. V daném případě platíme měsíční paušál nezávislý na množství odebrané energie, ale na charakteristice jističe. Nejčastěji jde o jistič s hodnotou 3 x 25 A, avšak pokud v domácnosti máme spotřebiče vyžadující větší jištění, zvýší se nám poplatek. Tuto položku ceny elektrické energie, která činí kolem 7% celkového účtu, stejně jako poplatek za distribuci inkasuje distribuční společnost.
  • Příspěvek na podporované zdroje. Příspěvkem na podporované zdroje se rozumí investiční iniciativa, která by měla minimalizovat problémy se zdroji energie v budoucnu. V souvislosti s tím, že dříve či později České republice dojdou tradiční zdroje energie (především uhli), musíme se již v současné době zamýšlet nad budoucím přechodem k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Stát se snaží existující výrobce “zelené” energie podporovat pomocí garantovaných výkupních cen a dalších bonusů, na což je potřeba dodatečné prostředky, které zajišťuje právě příspěvek na podporované zdroje ve výši zhruba jedné desetiny celkové zúčtované ceny za 1 kWh.
  • Poplatek za systémové služby. Zaplatili jsme sice již distribuci v rámci regionální sítě (poplatek za distribuci), ale nesmíme zapomenout, že regionální sítě spojuje celostátní přenosová soustava ve státním vlastnictví řízená společností ČEPS. Poplatkem za systémové služby ve výši zhruba 2% z ceny 1 kWh elektřiny podporujeme údržbu této národní energetické infrastruktury.
  • Poplatek za činnost zúčtování OTE. Kromě přenosové soustavy vlastní stát společnost OTE, a.s. (Operátor trhu s energiemi), která nemá nic společného s technickou stránkou dodávek elektřiny, ale působí jako zprostředkovatel na trhu s elektřinou. OTE například schvaluje přechod zákazníků od jednoho dodavatele k jinému anebo se zabývá měsíčními a ročními zprávami o trhu s elektřinou. Za služby operátoru trhu platíme kolem 0,2%

Daně

Podle směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES je Česká republika povinna zavést daň z elektřiny, ke které se připojuje také daň z přidané hodnoty.

  • Daň z přidané hodnoty. Stejně jako každé jiné zboží či služba i elektřina je zatížena daní z přidané hodnoty (DPH), jejíž základní sazba činí 21%.
  • Daň ze spotřeby elektřiny je stanovena státem v souvislosti se znečištěním životního prostředí, které výroba elektřiny vyvolává. Proto při spotřebě “zelené” energie (energie z obnovitelných zdrojů) je tato položka z účtování vynechána. V opačném případě jde o 0,6% z ceny 1 kWh energie.

Poplatky a daně, které platíme distribučním společnostem a státu v souvislosti se spotřebou elektřiny, přesahují počáteční cenu samotné elektřiny a nemůžeme se jich zprostit změnou dodavatele. Pokud se v nich ale vyznáme, můžeme ovlivnit výši některých z nich a ušetřit, například instalací vhodného jističe či přechodem k odběru “zelené” energie.

PŘÍBUZNÁ TÉMATA